Gabriela Ksandr: také jsem nafotila "Pirelli kalendář"

Co Vám přineslo v poslední době nejvíce tvůrčí radosti?

Nejvíce tvůrčí radosti mně přinesla práce na mém posledním autorském kalendáři aktu, který pracovně nazývám "pirelli", protože jde též o neprodejný, počtem limitovaný, exkluzivní kalendář, ze kterého se mohlo radovat jen několik málo vyvolených jedinců. Obě modelky jsou vynikající a tvořit s nimi bylo také o radosti, byl to opravdu požitek z práce.

Tvoříte a žijete na různých místech, jak jste na tom ve vztahu k Praze?

Měla jsem to štěstí poznat mnoho světových metropolí a díky svým toulkám s kamerou jsem mohla přijít městům takříkajíc "na chuť ". Mohu srovnávat a jednoznačně Praha vítězí, skoro se mi chce říct, takové to otřepané klišé, že mé srdce patří Praze. A je to tak Mé srdce patří Praze. Praha je díky své atmosféře, architektuře a také třeba hudbě, jedno z nejkrásnějších měst světa. Tvořím v Mnichově, v New Yorku i v Praze, ale Prahu miluji.

S jakou technikou pracujete a s jakou nejraději? Co byste si ráda vyzkoušela?

Díky "domácí" FAMU mi není žádná technika cizí. Vyvolávám si filmy a zvětšuji stejně snadno jako pracuji s photoshopem po čtyřletém studiu mediadesignu. Osobně ráda fotografuji Hasselbladem na černobílý negativ a v poslední době jsem se zamilovala do Leica M9 Digital.

Podporujete se vzájemně se svým otcem v tvorbě. Uvažujete také o tom, že byste společně začali nějaké tvůrčí dílny?

Podporujeme se, hlavně já mu dělám všechno v počítači. Plánujeme společné workshopy aktu. Vedle workshopu pro 6 - 8 uchazečů, které budou probíhat v našem pražském ateliéru, máme i novinku, kterou zavádíme, a to je "individuální jednodenní workshop" - ONE MAN SHOW - je to také workshop aktu, ale pouze pro jednoho uchazeče, kterému se budeme plně věnovat od rána do večera a předáme mu co nejvíce možných dovedností při fotografování aktu. Pokud totiž má člověk opravdu cílevědomou cestu a chce naučit akt fotit, je dobré se hodně na práci soustředit.

Odhalit taje fotografování aktu není úplně jednoduché a ve skupině více uchazečů se často musí spíše věci opakovat a učit na i na začátečnických chybách. Při individuální práci se předá mnohem více než ve skupině, a o to jde. Je to i pohodovější, to už máme odzkoušené. Uvažujeme o různých aktivitách. Georg přednáší v Praze rakouským studentům a o dalších vzdělávacích projektech mluvíme.... zatím pracovně hledáme.

Tohle byla jen "ochutnávka" rozhovoru, který si celý budete moci přečíst v příštím 2. čísle FOCUSmagazine.

Zpracovala Irena Kamín Chloubová